Absolventi Fakulty společenských studií ve Vsetíně získají:
Spravedlivé uznávání zahraničního studia nebo jeho části je jedním z hlavních cílů Boloňského procesu. Zároveň je však i nástrojem plnohodnotného fungování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále EHEA) tak, jak je cílem Boloňského procesu, neboť především podporuje mobilitu. Potřeba harmonizace procesu uznávání studia logicky vyvstala v souvislosti s mobilitou osob v 90. letech minulého století. Od té doby bylo vytvořeno několik základních nástrojů, které mají uznávání zahraničního studia a jeho částí různým způsobem usnadnit. Jsou to:
Proces sjednocování postupu v oblasti uznávání akademického vzdělávání započal již před vznikem Boloňského procesu, a to Úmluvou o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (dále Lisabonská úmluva), která byla podepsána signatářskými zeměmi dne 11. dubna 1997 pod záštitou Rady Evropy a UNESCO. Od té doby ji ratifikovalo celkem 53 zemí, z nichž většina je také zapojena do Boloňského procesu (1). Základní principy Lisabonské úmluvy jsou:
Myšlenka uznávání studia spjatá s Lisabonskou úmluvou se stala jedním z klíčových bodů BP, v němž je zdůrazněna nejen potřeba plně uplatňovat Lisabonskou úmluvu, ale i využívat dodatek k diplomu, ECTS a rámce kvalifikací. V Berlínském komuniké byla vyzdvihnuta důležitost Lisabonské úmluvy o uznávání a její ratifikace a sítě ENIC-NARIC (2) spolu s příslušnými vnitrostátními orgány byly vyzvány k dalšímu jejímu uplatňování. Z plánů v oblasti uznávání. Následně v Londýnském komuniké pak požádali Řídicí skupinu Boloňského procesu, aby se dohodla se sítěmi o uznávání kvalifikací ENIC-NARIC na analýze národních akčních plánů a dalším šíření dobré praxe.
Navzdory tomu, že kromě Řecka Lisabonská úmluva vstoupila v účinnost již ve všech zemích EHEA, nelze její implementaci považovat za zcela zvládnutou. Zpráva Řídicí skupiny Boloňského procesu, která analyzovala národní akční plány v oblasti uznávání v roce 2012, poukázala např. na potřebu provést nutné změny v národních legislativách tak, aby byly v souladu s principy Lisabonské úmluvy. Analýza také odhalila na různost praktik, jakými se hodnotí zahraniční kvalifikace v jednotlivých zemích, na základě čehož lze zároveň předpokládat i existenci potenciálních rozdílů ve výsledných rozhodnutích. Mimo jiné proto byl vytvořen Manuál pro uznávání jako nástroj pro implementaci principů Lisabonské strategie, který slouží jako průvodce uznáváním s příklady dobré praxe. Analýza dále, stejně jako v předcházející zprávě v roce 2008, poukázala i na problémy s uplatňováním principů úmluvy v zemích, kde mají školy autonomní postavení. Jako řešení je navrhováno zahrnout uznávání do systému hodnocení kvality vyššího vzdělávání.(European Higher Educaion Area, 2012)
Proces uznávání a postavení jednotlivých institucí s ohledem na uznávání se v jednotlivých zemích liší. Ve většině zemí EHEA finální rozhodnutí o uznání zahraniční kvalifikace pro účely dalšího studia vydávají vysokoškolské instituce.
Česká republika byla mezi prvními signatářskými zeměmi, které Lisabonskou úmluvu podepsaly. V ČR úmluva vstoupla v platnost v roce 2002. Akademické uznávání studia se v souladu s Lisabonskou úmluvou řídí Zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (konkrétně § 89 a § 90), jednotlivými mezinárodními úmluvami a vnitřními směrnicemi škol. Je-li při hodnocení žádosti shledáno, že srovnávané studijní programy jsou v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání je zamítnuta. O uznání o kvalifikaci rozhoduje buď MŠMT, nebo konkrétní veřejná vysoká škola (případně Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb) v závislosti na tom, zda a jakou smlouvu se řídí uznávání z dané země.
U vzdělání ze zemí, s nimiž má ČR uzavřenou bilaterální smlouvou o uznání dokladů o vzdělání, resp. uznání rovnocennosti dokladů (tzv. ekvivalenční dohodu), o jejich uznání rozhoduje MŠMT. Držitelé kvalifikace z Maďarska, Polska a Slovenska pak mohou diplom přímo použít na území České republiky, aniž by museli předkládat osvědčení o uznání.
V ostatních případech, kdy mezi zeměmi bilaterální smlouva uzavřena není, vydávají rozhodnutí veřejné vysoké školy, resp. školy s obsahově podobným akreditovaným studijním programem. To se týká tedy i vzdělání ze zemí, s nimiž má ČR uzavřenou mnohostrannou smlouvu. Nejdůležitější je právě Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu. MŠMT pak plní roli odvolacího orgánu v případě, je-li žádost o uznání kvalifikace ze strany vysoké školy zamítnuta. Existuje-li pochybnost o existenci podobného studijního programu v ČR jako konkrétního programu v zahraničí, MŠMT určí příslušnost školy či samo rozhodne.
Na stránkách MŠMT jsou zveřejněny zahraniční vysoké školy a případně jejich české pobočky, které mají oprávnění poskytovat v České republice vzdělávání v konkrétních studijních programech, viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehled-vysokych-skol-v-cr-3. Vysoká škola Humanitas splnila dle zákona svoji informační povinnost a na základě prověření všech dokumentů a skutečností ze strany českého ministerstva je v registru zapsána.
1 Kromě Řecka, které Lisabonskou úmluvu zatím ani nepodepsalo. Vedle zemí Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání Lisabonskou úmluvu dále podepsaly země jako Austrálie, Bělorusko, Izrael, Kyrgyzstán, Nový Zéland, Tádžikistán.
2 ENIC (Europena Narional Information Centre), Národní informační středisko je orgánem, který byl vytvořen v souvislosti s Úmluvou o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu. NARIC (National Academic Recognition Information Centre) je národním poradním orgánem v oblasti uznávání zahraničních diplomů a období studia v zahraničí. Funkci sítě ENIC-NARIC vykonává v České republice Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání jako součást Centra pro studium vysokého školství. Poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti akademického uznávání dokladů o vzdělání pro potřeby vysokých škol, MŠMT, školských úřadů, studentů a odborné veřejnosti.
KONTAKT |
Ing. Svatava Burjetová Vedoucí děkanátu |
Lucie Vrchovská Ekonom, účetní |
Mgr. Hana Vodenková Administrativní pracovnice |
Děkanát info@huni.cz 605 292 877
|
ADRESA Smetanova 266 |
Copyright © 2018 huni.cz | Office365